Rozhovor s Pavlem Matějkou - fotbalistou a dnes trenérem

Pavle, jaké byly Vaše fotbalové začátky?

Přes žákovské týmy v Libřicích a ve Spartaku Hradec Králové jsem potom přešel do Slavie Hradec Králové. Dodnes vděčím našemu dorosteneckému trenérovi Josefu Hašanovi, který na nás byl velice přísný a byl to právě on, který mě zcela určitě udržel u fotbalu. Hodně mojich vrstevníků, kteří hrát fotbal uměli a měli i talent, totiž skončili třeba i proto, že neměli nad sebou tvrdou ruku a tu právě pan Hašana měl. Jako dorostenec jsem byl na Slavii velice spokojený.

Po vojně jste odešel hrát do Ústí nad Labem, a když se Vám tam dařilo, tak se ozval Hradec. Na které spoluhráče, se kterými se Vám ve Spartaku dobře spolupracovalo vzpomínáte dnes nejraději?

Když jsem začínal v Hradci, tak nejraději vzpomínám na Jardu Hůlku, který mi dával doslova famózní balóny pravou nebo levou nohou či šajtlí do běhu a to jsem já potřeboval. V té době se mi dobře hrálo i s Mírou Švadlenkou a Pepou Kaufmanem, kteří mě též zásobovali výbornými přihrávkami. Výborný záložník byl i technický Jirka Klička, který hru perfektně usměrňoval a na závěr se musím zmínit o Vaškovi Kotalovi, který svým příchodem ze Sparty v sezoně 1982/83 byl doslova hnacím motorem všech útočných akcí a byla radost s takovým kvalitním fotbalistou být v jednom mužstvu.

V Hradci Králové jste patřil v té době k nejlepším hráčům a řekněte nám, jakým způsobem se tenkrát uskutečnil Váš přestup do pražské Sparty?

Bylo to ve 3.lize v ročníku 1983/84, kdy se mi opravdu dařilo a po zápase v Pelhřimově, kde jsme vyhráli a já jsem tam dal i branku, mě oslovil trenér Sparty Václav Ježek a řekl mi, že by měl o mé služby zájem. Byla to od něho nabídka, která se neodmítá a já jsem poté odešel do Prahy. Vše další ohledně mého odchodu dále zařizoval Vladimír Táborský.

Se kterými fotbalisty jste se tam tenkrát sešel a jak Vás mezi sebe přijali?

V té době tam byli např. Stejskal, Chovanec, Beznoska, Griga, Hašek, Straka, Josef Jarolím, Lavička, Drahokoupil a další. Blíže jsem měl samozřejmě k hráčům ke mně věkově bližším, jako Lavička, Hašek nebo Drahokoupil. Na veřejnosti se sice tenkrát říkalo, že mě mužstvo mezi sebe nepřijalo, ale pravý opak byl pravdou a já jsem se mezi takovými fotbalisty moc dobře cítil a vzpomínám na ně ještě dnes velice rád. Když jsme jezdili na zápasy, tak jsem seděl vzadu s Frantou Strakou a vůbec jsme se s ním při cestách nenudili. Byl to bourák.

Jak se Vám jevil Straka jako spoluhráč a byl to už tehdy takový manekýn, jakého ho známe z dnešní doby?

Franta je pořád stejný a už tenkrát to byl jak říkáte manekýn a chodil ustrojený vždy podle poslední módy. Používal ty jeho mastičky a olejíčky a hlavně ho vždy byla plná kabina a autobus. Jako hráč byl velice živelný a kamarádský a nikdy jsem s ním neměl žádný problém.

A co trenéři, pod kterými jste hrál, můžete nám něco o nich prozradit?

Když jsem začínal v Hradci, tak jsem poznával trenéra Šmardu a na něho vzpomínám velice rád a potkáváme se dodnes. Po něm nastoupil trochu tvrdší trenér Krejčí, ale protože jsem byl mladý, tak jsem jeho tréninkové dávky a jeho metody snášel velice dobře. Nejvíce ale vzpomínám na Kollára, který neměl moc dobré renomé u hráčů pro jeho tvrdou přípravu. Já jsem ale ten 1 rok pod ním byl velice spokojen a z jeho tréninkových metod vlastně ještě dnes čerpám už jako trenér. Škoda, že tenkrát, když se pod ním postoupilo do 1.ligy v Hradci skončil.

Jako hráč jste zakončil svoji kariéru v Rakousku. Jaké vzpomínky máte na toto období?

V mužstvech kde jsem hrál, tak všude to bylo velice přátelské a mohu říct, že nás fotbalisty z Čech tam měli rádi a dodnes tam mám své kamarády. Jezdil jsem tam s Vráťou Rychterou se kterým jsem asi 5 let ve zdejším prostředí působil a díky jeho přesným přihrávkám, které jsem od něho dostával do brejkových akcí, jsem i úspěšně zakončoval a moje výbušnost a rychlost se v Rakousku uplatnila. Vráťova přítomnost mužstvu velice prospěla a díky němu jsme byli velice úspěšní.

V dnešní době se již pohybujete ve fotbalu jako trenér, tak nám na závěr řekněte v kterém klubu a soutěži nyní působíte?

Od 1. ledna 2015 začínám trénovat třetiligový SK Převýšov a již se na tuto práci moc těším a je to pro mě veliká výzva.

ST (22.1.2015)