Findejs vlezl pro podpisy všude a třeba i zavřeným oknem

Jmenuje se Jiří Fišer, bydlí v Albrechticích nad Orlicí a je asi ve východočeském kraji největším sběratelem jak sportovních, tak i dalších podpisů. V jeho sbírce jsou i další cennosti , např. sportovní dresy a spousta dalších a dalších různých kuriozit. Sportovní přátelé z jeho bydliště a dalekého okolí mu jinak neřeknou než Findejs. Vlastní podpisy takových veličin, jako John McEnroe, hokejista Bobby Orr, tenistka Martina Navrátilová, má doma podpisy celé naši stříbrné fotbalové jedenáctky z roku 1962 z mistrovství světa z Chile, Josefa Bicana, Františka Pláničku, bratři Holíkových, Václava Nedomanského a dalších. Této životní vášni propadl již jako mladý kluk, a protože letos 4. dubna oslavil 70.narozeniny, tak se vlastně tomuto svému zamilovanému koníčku věnuje již dlouhých 54 let. A protože má doma manželku Katarínu, která mu jeho hobby celý život tolerovala a byla mu oporou, tak by bylo určitě na místě, aby její pozlacená socha v životní velikosti stála u nich doma na zahradě před domem ve kterém bydlí, zcela určitě by si ji tato žena zasloužila. Jirka Fišer-Findejs je celoživotním sportovním nadšencem, hrál závodně kopanou, lední hokej a až do svých skoro 70 let působil jako fotbalový rozhodčí v okresech Rychnov i Hradec Králové. Můžete ho potkat kdekoliv na fotbale, navštěvuje zápasy od okresního přeboru až po 1. ligu. Již v 16 letech jezdil na kole z Petrovic, kde bydlel s rodiči, na zápasy Spartaku Hradec Králové na staré hřiště u nemocnice, tam obdivoval jako kluk Jindru, Hledíka, Pičmana, Pokorného a další výborné fotbalisty. Za svůj život prožil při získávání podpisů hodně úsměvných historek, a právě o ně bychom se s vámi chtěli trochu podělit.

Jeho určitě největším majstrštykem byla akce v termínu 8.-11. listopadu 1988. To si fotbalový svět dal dostaveníčko v Praze, v hotelu Forum bylo zasedání FIFA. Pro své podpisy si přijel do Prahy i Jirka Fišer, který do hotelu přišel ve tmavém, slušivém, dobře padnoucím obleku, s elegantním koženým kufříkem. Při vstupu se ho nikdo na nic neptal a pořadatelé ho usadili, jako všechny přítomné, v jednom z křesílek. Na stole byly sluchátka a krásné černé desky se zlatým emblémem FIFA. Jirka seděl vedle velikánů evropského a světového fotbalu, jakými byli C. Bilardo, J. Derwall, B. Charlton, předseda FIFA J.Havelange, J. Blatter, rozhodčí A. Ponnet, D. C. Coelho a další. Nikdo z nich samozřejmě netušil, že mezi nimi sedí trenér Sokola Petrovice, mužstva, které hrálo pouze okresní přebor...Konference se tenkrát konala v dopoledních hodinách a jako menu se hned po skončení dopoledního programu podávalo - knedlíčková polévka + čína s rýží, káva, zákusek a k pití pivo Budvar. U velkého stolu u oběda seděli Dušan Gallis, Mário Buzek, Ján Skřipko-trenér národního týmu 21, František Cerman-asistent 21, František Havránek, Jozef Vengloš, Alexander Vencel, Rudolf Baťa, Joao Havelange, Joseph Blatter a náš zástupce petrovického fotbalu, Jiří Fišer-Findejs. Po skončení oběda potom probíhalo zasedání až do 17,00 hod. Za tu dobu stačil Jirka obejít spoustu slavných funkcionářů FIFA a domů do Albrechtic odjížděl večer dost a dost spokojený, že jeho decentní a elegantní drzost slavila v tento den velký úspěch. V roce 1986 se konal na pražské Štvanici tenisový Fed Cup a všude kolem tenisových kurtů hlídali, velice pečlivě, příslušníci Veřejné bezpečnosti. Jako již mnohokrát, na Findejse však hoši v uniformách neměli. Když u služebního vchodu zastavilo auto, tak ihned k němu přistoupil. Řidič vystoupil z auta a začal nosit ovoce pro všechna zúčastněná mužstva. Jak asi tušíte, náš sběratel podpisů popadl jeden z táců, a tak se dostal přes všechny hlídače z VB až do americké kabiny a postupně získal všechny podpisy tenistek včetně Martiny Navrátilové. Pro většinu lidí by bylo naprosto nerealizovatelné se takto dostat do kabin, ale pro tohoto pána to byla opět brnkačka a opět byl úspěšný. Těch zábavných a dramatických příběhů zažil již tolik, že s ním ani nezamávala událost, která se mu přihodila při oslavách 80 let hokeje v Pardubicích. Tenkrát tam hrál i tým SSSR v čele s legendárním Viktorem Tichonovem. Sbornaja komanda se zrovna vracela z tréninku do své kabiny, najednou se tam objevil chlapík, začal obcházet hokejisty a chtěl na nich podpisy. Když už měl téměř celou kabinu podepsanou, tak ho prý chytil za krkem trenér Tichonov a řval na něho ,,Čto ty tady tudá dělaješ?,,. Nakonec to dopadlo tak, že ho nechal a všichni hráči se mu nakonec podepsali ke spokojenosti Jirky Fišera, který byl zase na koni a vše dopadlo tak, jak chtěl on. Stávalo se také, že se tolik nedařilo, ale nakonec vše dobře dopadlo jako v Praze, kde hrálo naše národní mužstvo přátelák s mistry světa Italy ze Španělska 1982. Přijel s nimi i nejlepší střelec tohoto mistrovství světa Paolo Rossi, ale to byl jediný hráč, který se nechtěl za žádnou cenu podepsat a dělal velké drahoty. Jsou fotbalisté, kteří nemají rádi, když je někdo obtěžuje a on patřil právě k nim. Jirka však reagoval opět chytře, požádal řidiče autobusu, jestli může jet s nimi až do hotelu, šel se sešitem za trenérem Italů a řekl mu německy: ,,Unterschrift, bitte Rossi.,, On ho prý vzal, zašel za Rossim a on se mu konečně podepsal a tak získal kompletní podpisy italských mistrů světa.

Těch dalších zážitku bylo určitě nepočítaně, a tak pokud potkáte tohoto sympatického pána s černou taškou někde na fotbale, nebo na jiném sportovišti, tak ho klidně oslovte a on vám toho určitě řekne ještě více. Sport je pro něho srdeční záležitost a pro své další podpisy je schopný udělat cokoliv. Doma má asi 20 vázaných sešitů a 1 sešit činí cca 1000 podpisů, které začal sbírat již od roku 1962. Vzpomíná, že někdy na cenný podpis, který chtěl získat, čekal i třeba 8 hodin, ale stálo to za to. Za každý úlovek byl rád a jak říká, jeho jeden z nejcennějších podpisů byl ten, který získal od Mika Matěje Buckny, de facto zakladatele československého hokeje, který z trenérského postu přivedl naší hokejovou reprezentaci k zisku prvního titulu mistra světa a k dalším medailím, včetně stříbrné z olympijského turnaje. Jako perličku Jirka dále uvádí, že měl velikou smůlu se získáním podpisu naší legendární atletky Jarmily Kratochvílové, za kterou přijel asi pětkrát, ale nikdy jí doma nezastihl. Až po šesté to vyšlo. Byli u toho i její rodiče, uvařili mu kávu, dali skvělou bábovku a bylo to prý moc skvělé setkání s paní Jarmilou. Celý život pásl také po podpisu Jaroslava Jiříka, ale ten už nezíská, protože tento výtečný hokejista již před časem vlezl do sportovního letounu a bohužel měl nehodu, kterou nepřežil. Do dalších let přeje Sport pod Bílou věží velkému celoživotnímu sportovnímu nadšenci, panu Jiřímu Fišerovi-Findejsovi, pevné zdraví a úspěchy při získávání cenných podpisů sportovních celebrit.

ST (10/2016)